PRA - Progresivní retinální atrofie

Jedná se o postupné odumírání specielních buněk, vystýlajících oční kouli a odpovědných za příjem světelných paprsků.

existují dvě základní formy tohoto onemocnění - generalizovaná a centrální, lišící se nejen klinickým nálezem, ale i formou dědičnosti.

Generalizovaná forma se projevuje atrofií v periferních částech sítnice, středová část je nezměněna.

Centrální forma se při onemocnění psa projevuje postižením středové části sítnice.

První klinické příznaky jsou pozorovány za šera a v době snížené viditelnosti.
Pes se hůře orientuje, naráží do překážek, zornice psa je široce rozevřená i při přímém dopadu světla do oka psa (výrazné při fotografování - psovi "svítí oči"), zhoršuje se i periferní vidění psa.
Poslední fází je zakalení čočky, onemocnění končí ztrátou zraku.

Dědičnost tohoto druhu PRA je autosomálně recesivní, tj. jedinci postižení touto nemocí musí být
v daném znaku recesivně homozygotní.
Jedinci geneticky zdraví jsou dominantně homozygotní, ale největší hrozbou populace jsou heterozygoti, kteří jsou klinicky zdraví přenašeči PRA a nejdou odlišit od dominantních homozygotů.

Proto jedinou cestou je kontrola populace s preferencí klinicky i geneticky zdravých zvířat.

Diagnostika tohoto onemocnění je vázána na specializovaná pracoviště vlastnící fundus kameru,
či elektroretinograf, kterými lze diagnostikovat onemocnění ještě před vlastními klinickými příznaky.
Např. u pudlů největší frekvence klinických projevů je mezi 3.-5. rokem stáří, ale technika je může odhalit už od 9. měsíců.

Terapie PRA neexistuje, pouze přísná selektivní nebo preferenční opatření mohou zkvalitnit populaci plemene. Výskyt je různý podle stáří a plemenné příslušnosti.
 

Informace o dědičných očních onemocněních psů byly převzaty z článku Praktická oftalmologie psa - dědičné choroby, jehož autorem je MVDr. Jiří BERÁNEK.